Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Potenciál mezenchymálních kmenových buněk a nanomateriálů pro léčbu onemocnění sítnice
Kettner, Ondřej ; Heřmánková, Barbora (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent)
V důsledku očních onemocnění je degenerace sítnice celosvětově uznávána jako jedna z převládajících příčin, které jsou základem nevratného poškození zraku, a dokonce i slepoty. Současná standardní léčba pomohla jak při prevenci, tak při podpůrné léčbě několika patologických stavů, zejména pokud se týkají sítnice. Mnohé z těchto metod jsou však z hlediska postupu spíše invazivní s následnou možností vzniku infekce, zánětu nebo dokonce odchlípení sítnice s potenciálním rizikem ztráty zraku. Tato omezení představují značné náklady na kvalitu života pacientů a mají také ekonomický dopad na systém zdravotní péče, proto se hledají nové možnosti léčby. Nadějným nástrojem buněčné terapie pro léčbu řady doposud neléčitelných defektů a onemocnění jsou mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSC). Kromě MSC je v současné době v diagnostice a terapii onemocnění sítnice studováno použití nanočástic a nanovlákenných nosičů. Propojení imunomodulačních a regeneračních vlastností MSC a nanotechnologie nabízí nadějnou léčebnou strategii u řady onemocnění. Tato práce se proto věnuje zpracování současného stavu využití nanomateriálů, MSC a jejich kombinace, které mohou přinést nové možnosti v rámci léčby degenerativních onemocnění sítnice.
Experimentální modely přenosu kmenových buněk pro léčebné účely
Faltýsková, Helena ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Experimentální modely přenosu kmenových buněk pro léčebné účely Abstrakt Terapie využívající kmenové buňky je v současné době brána již jako standardní postup při léčbě některých vrozených onemocnění a závažných poranění. Hledání nejvhodnějšího způsobu přenosu kmenových buněk do těla pacienta však nadále zůstává důležitou otázkou spojenou s tímto typem terapie. V našich experimentech jsme pro kultivaci kmenových buněk a jejich následný přenos využívali nanovlákenných nosičů připravených technologií NanospiderTM . Myším kmene BALB/c jsme transplantovali alogenní kožní štěpy nebo rohovku pocházející z myší kmene B6 a transplantáty jsme překryli nanovlákny s nakultivovanými kmenovými buňkami. Transplantované kmenové buňky jsme předem obarvili imunofluorescenční značkou a měli jsme tak možnost sledovat jejich migraci z nanovláken do tkání, následnou distribuci v organismu i změny této distribuce v čase. S využitím metod ELISA a PCR jsme ověřili, že mezenchymální kmenové buňky podporují produkci protizánětlivých cytokinů IL-4 a IL-10 a přispívají k potlačení produkce prozánětlivých cytokinů IL-1, IFNγ a inducibilní NO-syntázy. Podařilo se nám prokázat významný přínos nanovlákenných nosičů při transplantaci mezenchymálních kmenových buněk. Nanovlákenné nosiče totiž umožňují bezprostřední kontakt těchto...
Koaxiální a emulzní nanovlákna pro biomedicínské použití
Korbelová, Gabriela ; Buzgo, Matej (vedoucí práce) ; Pavlů, Barbora (oponent)
Současná léčba poranění tkání se potýká s četnými problémy, jako jsou omezená regenerační kapacita a imunitní reakce těla na cizorodá tělesa. V mnohých případech tak neumožňuje plnohodnotnou regeneraci tkání a plné obnovení jejich původní funkce. Řízené dodávání růstových faktorů má značnou signifikanci pro navození hojení ran u širokého spektra defektů. Biokompatibilní a biodegradabilní nanovlákenné nosiče připravené metodou elektrostatického zvlákňování představují univerzální platformu pro dodání široké škály látek regulovaným způsobem. Cílem práce je vytvořit přehled a zhodnocení vlastností nanovlákenných systémů pro řízené uvolňování léčiv vytvořených elektrostatickým zvlákňováním. Práce se zaměřuje zejména na využití růstových faktorů jako aktivních látek navozujících hojení tkáně. Nanovlákenné nosiče nabízí řadu výhod, jsou schopné trvale dodávat bioaktivní látku do místa tkáňového defektu, zachovávat bioaktivitu uvolňované látky a tím stimulovat adhezi, proliferaci a diferenciaci buněk na svém povrchu. Oproti klasickým metodám tkáňového inženýrství využívajících tkáňové štěpy s rizikem jejich imunitního odmítnutí nabízí tyto funkcionalizované biodegradabilní nosiče možnost tvorby tzv. bezbuněčných nosičových systémů bez nutnosti izolace hostitelských buněk, kdy je daná tkáň regenerována in...
Koaxiální a emulzní nanovlákna pro biomedicínské použití
Korbelová, Gabriela ; Buzgo, Matej (vedoucí práce) ; Pavlů, Barbora (oponent)
Současná léčba poranění tkání se potýká s četnými problémy, jako jsou omezená regenerační kapacita a imunitní reakce těla na cizorodá tělesa. V mnohých případech tak neumožňuje plnohodnotnou regeneraci tkání a plné obnovení jejich původní funkce. Řízené dodávání růstových faktorů má značnou signifikanci pro navození hojení ran u širokého spektra defektů. Biokompatibilní a biodegradabilní nanovlákenné nosiče připravené metodou elektrostatického zvlákňování představují univerzální platformu pro dodání široké škály látek regulovaným způsobem. Cílem práce je vytvořit přehled a zhodnocení vlastností nanovlákenných systémů pro řízené uvolňování léčiv vytvořených elektrostatickým zvlákňováním. Práce se zaměřuje zejména na využití růstových faktorů jako aktivních látek navozujících hojení tkáně. Nanovlákenné nosiče nabízí řadu výhod, jsou schopné trvale dodávat bioaktivní látku do místa tkáňového defektu, zachovávat bioaktivitu uvolňované látky a tím stimulovat adhezi, proliferaci a diferenciaci buněk na svém povrchu. Oproti klasickým metodám tkáňového inženýrství využívajících tkáňové štěpy s rizikem jejich imunitního odmítnutí nabízí tyto funkcionalizované biodegradabilní nosiče možnost tvorby tzv. bezbuněčných nosičových systémů bez nutnosti izolace hostitelských buněk, kdy je daná tkáň regenerována in...
Experimentální modely přenosu kmenových buněk pro léčebné účely
Faltýsková, Helena ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Experimentální modely přenosu kmenových buněk pro léčebné účely Abstrakt Terapie využívající kmenové buňky je v současné době brána již jako standardní postup při léčbě některých vrozených onemocnění a závažných poranění. Hledání nejvhodnějšího způsobu přenosu kmenových buněk do těla pacienta však nadále zůstává důležitou otázkou spojenou s tímto typem terapie. V našich experimentech jsme pro kultivaci kmenových buněk a jejich následný přenos využívali nanovlákenných nosičů připravených technologií NanospiderTM . Myším kmene BALB/c jsme transplantovali alogenní kožní štěpy nebo rohovku pocházející z myší kmene B6 a transplantáty jsme překryli nanovlákny s nakultivovanými kmenovými buňkami. Transplantované kmenové buňky jsme předem obarvili imunofluorescenční značkou a měli jsme tak možnost sledovat jejich migraci z nanovláken do tkání, následnou distribuci v organismu i změny této distribuce v čase. S využitím metod ELISA a PCR jsme ověřili, že mezenchymální kmenové buňky podporují produkci protizánětlivých cytokinů IL-4 a IL-10 a přispívají k potlačení produkce prozánětlivých cytokinů IL-1, IFNγ a inducibilní NO-syntázy. Podařilo se nám prokázat významný přínos nanovlákenných nosičů při transplantaci mezenchymálních kmenových buněk. Nanovlákenné nosiče totiž umožňují bezprostřední kontakt těchto...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.